133 cyklistů dorazilo s uherskobrodským Orlem až na „Konec světa“

cyklopouť očima hlavního organizátora

„Hlavně se ve zdraví vraťte!“ To zaznělo z úst otce Bartoloměje při slavnostním startu cyklopouti do Santiaga de Compostely na nádvoří kláštera v Uherském Brodě. Po bezmála třech týdnech můžou cyklopoutníci směle říci - úkol splněn! Největší akci v novodobé historii má za sebou OREL v Uherském Brodě. Více než roční přípravy, kdy bylo třeba zajistit do nejmenších detailů převoz batožin, kol, účastníků, jídla, pití, zdravotního a servisního materiálu pro opravy kol, a to vše až na nejzápadnější část Evropy.

V pořadí sedmá cyklistická pouť se konala v tradičním srpnovém termínu od 5. do 24. 8. 2011 a měla tři části. První částí byl autobusový přesun tam i zpět, druhou samotná cyklopouť po nejznámější poutní cestě na světě El Camino de Santiago a třetí účast na XXVI. Světových dnech mládeže v Madridu.

Je třeba na úvod také říci, že smyslem cyklistického sportování v Orlu není běh nebo jízda o závod ani o vavříny pro vítěze. Smysl sportu je dán trojrozměrností akce: sportovní, kulturní a duchovní.

Sraz si dali cyklisté ze všech možných koutů České republiky a Slovenska v pátek 5. srpna 2011 na Orelském stadionu. Po prezentaci účastníků připravili brodští organizátoři společensko-kulturní program na Orelském stadionu. Poutníci si tak mohli vychutnat u tradiční úvodní večeře = guláše koncert kapely Polarity s hudebním pásmem Genesis s komentovanou prezentací výtvarných děl Marie Římovské na téma „Člověk ve stvoření“.

Následná sobota pak znamenala naložení všech zavazadel a kol do autobusů, dopolední zahajovací mši svatou a slavnostní start. Ten obstarali starosta města Uherský Brod Patrik Kunčar a dva kněží, již zmiňovaný otec Bartoloměj a uherskobrodský kaplan Pavel Martinka, kteří požehnali poutníkům na cestu. Krátce po dvanácté hodině tak mohlo 133 cyklistů nasednout do autobusů a začít pomalu odkrajovat z 2500 km vzdálenosti do Burgosu. Cestou jsme se zastavili k odpočinku ve francouzském měste Chamonix, kde se v roce 1924 konala první olympiáda a zároveň se zde nechali vyvést lanovkou na Le Brevent do výšky 2525 m. n. m., což je protější vrchol Mont Blancu. Další „mezipřistání“ se konalo opět ve Francii v mariánském poutním místě Lurdy. Odtud je to již jen kousek do Tarbes, kde se nocovalo v místní sportovní hale. Zde také zahájil svou činnost v našem kraji dobře známý mistr kuchařského oboru Gusta Vlk, který připravil první ze svých labužnických večeří. Dobře posilněni večeří a snídaní se následující den autobusy opět vydaly směr Španělsko. Na španělsko-francouzské hranici se pak konalo osvěžení v podobě koupele v Atlantickém oceánu.

V úterní podvečer pak všechny tři autobusy dorazily do Burgos. Zde probíhalo vše stejně podle obvyklého scénáře. Vyložení věcí, příprava večeře, brzké ranní probuzení doprovázené chladným počasím, snídaně, postupné oteplení z 10 na 35 stupňů. V Burgosu se ještě před výjezdem úvodní etapy konal slavnostní start, na který přišel zdejší arcibiskup Francezco Gil Hellín, který požehnal všem českým poutníkům na cestu a následovala společná fotografie před katedrálou. To už byla naše skupina v obležení španělských medií, kterých přišlo ještě víc než českých při startu v Uherském Brodě… Poté nás arcibiskup pozval na prohlídku zdejší katedrály, jež je skutečným monumentem tohoto kastillského města. Po prohlídce katedrály si každý poutník nechal vystavit tzv. kredenciál, či-li poutní deník, do kterého sbíral razítka z úřadů, kostelů, turistických informačních center, restaurací. Na základě toho pak za absolvování pěší nebo cyklistické cesty je poutníkům v Santiagu vystaven diplom o absolvování poutě po El Caminu de Santiago. Nejinak tomu bylo i v případě našich cyklistů.

Než však došlo k vystavení diplomů, předcházelo všemu sedm etap, z nichž ta první měřila 70 km a končila v městečku Frómista, které nedávno prošlo celkovou rekonstrukcí a má řadu pamětihodností, z nichž vyniká románský kostel sv. Martina. Z Frómisty následovala etapa do Sahagúnu a odtud do Leónu. Všechny tři etapy spojoval ráz krajiny, která prakticky nemá zeleň a je velmi řídce osídlena. Právě zastávka v Leónu patřila k velmi příjemným prožitkům během celé akce. Historický střed města s malebnými uličkami a nádherně vyhlížející katedrálou zlákal takřka všechny unavené cyklisty k noční prohlídce. Ještě předtím stihl výběr fotbalistů naší skupiny sehrát přátelský zápas proti mládežníkům z Mexika. Výsledek 6:1 vyzněl lépe pro naše barvy. Nesmírně krásným městem byl cíl čtvrté etapy Astorga. Toto město se stejně jako León pyšní budovou s rukopisem architekta Gaudího v podobě Muzea Cest. Za Astorgou již přišla první horská etapa s vrcholem na Cruz de Ferro v nadmořské výšce 1501 metrů. Cíl etapy byl ve španělské vesnici Vega de Valcarce, kde cyklisty „přivítal“ požár protilehlého kopce, který však bezpečnostní složky zvládly na výbornou.

Předposlední etapa končila v malebném městečku Portomarín. Zde nám vedení tamní radnice poskytlo exkluzivní ubytování v historické sportovní hale s východem přímo na náměstí. Poslední etapa byla zároveň tou nejdelší a končila v poutnické ubytovně na Monte do Gozo, což je hora vzdálená 4 km od Santiaga a na níž se konalo v roce 1989 Světové setkání mládeže s Janem Pavlem II.

Ve středu 17. 8. 2011 pak nastal den D, kdy všech 133 poutníků doputovalo do cíle své pouti, kterým byla svatojakubská bazilika v Santiagu de Compostela. Objeli jsme sochu svatého Jakuba a zúčastnili se slavnostní mše svaté, kterou sloužil mexický arcibiskup pro mladé ze své země a všechny ostatní poutníky. Při strhující mši v rytmu latinskoamerických písní bylo ohlášeno, že mezi tisíci poutníky dorazila také naše skupina orelských cyklopoutníků. Z Compostely se ještě cyklisté vydali autobusem na mys Finisterre, kde před objevením Ameriky končil svět, jelikož se jedná o nejzápadnější část Evropy. Třetí a zároveň závěrečnou částí pouti byla víkendová účast v Madridu na XXVI. Světových dnech mládeže. Setkání se účastnilo na dva milióny mladých lidí z celého světa, proto není divu, že při tak velkém počtu to v některých směrem organizace „drhlo“. Pátek cyklopoutníci využili k návštěvě českého centra, prohlídce historického středu města a večerní křížové cestě, kterou vedl papež Benedikt XVI. Sobota pak byla dnem k přesunu na vojenské letiště Cuatro Vientos, kde mladí poutníci slavili se Svatým otcem Benediktem večerní vigilii, kterou nezhatila ani bouře se silným větrem. Následné uklidnění počasí dovolilo pokračovat v programu i v poklidném noclehu. Jako motto setkání vybral papež Benedikt úryvek z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům: „V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry.“ Dopolední mší svatou pak bylo madridské setkání zakončeno. Na závěr pak papež oznámil, že další setkání se bude konat v roce 2013 v brazilském Riu de Janeiru. Závěrem bych chtěl poděkovat všem představitelům měst a obcí Tarbes, Burgos, Frómista, Sahagún, León, Astorga, Vega de Valcarce, Portomarín a Manuelu Mariňovi z ubytovny Monte do Gozo u Santigo de Compostela.

Závěrem chci vyjádřit poděkování všem sponzorům – firmám: Ditipo, Cyklosport Číhal Staré Město, Pivovar Janáček, Azub Bike, Linea Nivnice a autoplyn paní Janíčková. Velké uznání patří také organizačnímu týmu: servismanu kol Petru Davidovi, hlavnímu logistikovi a řidiči Pavlu Mahdalovi, kuchaři Gustovi Vlkovi, zdravotnici Radce Valštýnové, překladatelce Laďce Mikyskové, Padre Pedrovi Utíkalovi a Pavlu Davidovi, který řídil jak jeden z autobusů, tak dobrou náladu a pomoc v kuchyni. Všem patří VELKÝ DÍK!

Resumé: Číslo sedm je symbolem plnosti. Přesně tolik cyklopoutí zorganizoval pro veřejnost uherskobrodský Orel. Při té letošní by se dalo také např. spočítat, že při štafetovém závodě by orelští poutníci na kole objeli po rovníku takřka dvakrát zeměkouli. Všechny informace, fotky, postřehy a zajímavosti naleznete na internetu na adrese: www.cyklopoute.cz

Petr Gabriel, hlavní organizátor cyklopouti

Cyklopouť podpořil také Zlínský kraj.