Cyklistická pouť Čenstochová 2008
aneb Po stopách Černé Madony
„Dáváme sportu smysl“ - tak zní motto křesťanské sportovní organizace Orel, která
v příštím roce oslaví stoleté jubileum od svého založení a jež byla pořadatelem
již čtvrté cyklistické pouti během posledních pěti let. Sportu smysl tak dalo na
80 cyklistů při své pouti na Jasnou Horu do Čenstochové, kde je po staletí uctíván
obraz Černé Madony. Vydáme-li se po stopách tohoto obrazu, pak nelze opomenout skutečnost,
že jedna z legend vypráví, že tento vzácný obraz mohl být také původně uctíván v
Uherském Brodě, odkud vyjeli účastníci na pouť. Celkem čekalo na poutníky na více
než týdenní 500 km dlouhé trase šest etap, jejichž délka se pohybovala od 70 do
100 km.
Sraz cyklistů ze všech koutů naší země se konal v pátek 1. srpna v Uherském Brodě.
Po registrační proceduře následovala mše sv. k zahájení poutě v klášterním kostele
a po ní pak v klášterní zahradě večeře s přednáškou na téma „Od sandálu k ikoně“,
kterou přednesl cyklopoutník a též děkan Technologické fakulty ze Zlína Petr Hlaváček.
Nocleh pak účastníci strávili v tělocvičně uherskobrodského gymnázia. nahoru
Slavnostní odstartování se konalo v sobotu 2. srpna 2008 z nádvoří před klášterním
kostelem. Po výstřelu, který provedl radní pro dopravu zlínského kraje Petr Hradecký,
se pestrou směsicí povolání překypující peloton, v jehož řadách nechyběli studenti,
kněží, lékaři, právníci, vědci, penzisté, kantoři, podnikatelé, policisté, ekonomové,
architekti či specialisté na optiku, vydal za doprovodu městské policie na 75 km
dlouhou etapu do městečka Kelč.
Nedělní etapa měla svůj cíl v Dolních Domaslavicích, resp. v její základní škole.
Areál se nachází v blízkosti Žermanické přehrady, a tak slunečné počasí, které provázelo
cyklisty po celou dobu poutě, vybídlo většinu z nich ke koupání. nahoru
Jak již bývá zvykem u takových hromadných akcí, nevyhnuly se účastníkům problémy,
ať již technického či zdravotního rázu. S přibývajícím počtem najetých kilometrů
byl organizační tým, vybavený technikem a zdravotníky, nucen opravovat řadu závad
na kolech a také ošetřit několik lehkých zranění.
Třetí etapa, při níž cyklisté překračovali státní hranice, směřovala do Osvětimi,
města neblaze proslulého událostmi z 2. světové války. Značná část cyklopoutníků
navštívila koncentrační tábor v Osvětimi a také Vadovice, rodiště papeže Jana Pavla
II.
V průběhu cyklopoutě měli účastníci i den volna, který strávili v Krakově prohlídkou
historické části města a návštěvou nedalekých solných dolů ve Věličce. Po dnu odpočinku
následovala etapa z Krakova do Zavěrčie, která vedla Ojčovským národním parkem.
nahoru
Do Čenstochové pak dorazili cyklisté v pátečním podvečeru. Během sobotního dopoledne
si prohlédli poutní baziliku Nanebevzetí Panny Marie na Jasné Hoře, kde slavili
na závěr cyklopoutě mši svatou, kterou sloužil též její účastník P. Kamil Strak.
Ten při promluvě vyzvedl motto putování: „Člověk je poutníkem na cestě života do
nebe. Cestou putujeme, neseme a odevzdáváme radosti, oběti a těžkosti života. Jsme
zde proto, abychom při tomto setkání odevzdali své úmysly poutě Matce Boží, k níž
jsme doputovali.“ Cyklisty pak vyzval, aby do svých domovů, vztahů a pracovišť přivezli
Boží pokoj, který zakusili na tomto poutním místě.
V neděli po poledni následoval odjezd domů. Pro cyklisty byly připraveny autobusy,
které je odvezly i s jejich koly zpět do ČR.
Závěrem se sluší poděkovat všem, kteří dopomohli, ať již finančně či svou prací,
ke zdaru letošní cyklisté poutě. Dík patří všem, kteří se o nás starali při noclezích
na českém i polském území, jmenovitě kuchařce Taťáně Machalové, bratřím Dominikánům
z Uh. Brodu, gymnáziu v Uh. Brodě, Petru Zátopkovi ze ZŠ Kelč, paní školnici z Dolních
Domaslavic, řediteli salesiánského gymnázia v Osvětimi, sportovní organizaci PKS
v Krakově, řediteli sportovní haly v Zavěrčie a škole v Čenstochové. Poděkování
patří také sponzorům akce: ústředí Orla, Zlínskému kraji, Městskému informačnímu
centru Uherský Brod, Katolickému týdeníku, a také firmám: Potraviny Lahuta Bojkovice,
Kola Číhal, Ditino a Deprox Brod. Všem patří VELKÝ DÍK!
Petr Gabriel